CO BLÁZNÍŠ, KANÁLEM?
volám na něj, když chce sestoupit do té špíny
Dnes jsem měl krásně symbolický sen.
Byl jsem zpět v časech střední školy a zrovna jsem do ní šel. Po cestě se ke mně připojil jeden ze spolužáků. Bylo tam rozcestí a my jsme si mohli vybrat kudy půjdeme.
A spolužák najednou otevřel poklop od kanálu a chtěl sestupovat dolů. Já na něj co blázní, kanálem přece nepůjdeme do školy. Ale on mě lákal, že ať jdu. Je to tam prý velice zajímavé.
Já se podíval na oblohu a říkám: Vždyť je tak nádherný teplý slunečný den. Proč bych měl sestupovat do kanálu, kde je špína a smrad? A on na to, že má čelovku, že si posvítíme. Je to tam prý totiž velice zajímavé…
Já jen zakroutil hlavou, podíval se na zářivou oblohu a s úsměvem jsem vykročil ke škole. On sestoupil do kanálu.
Pak se probudím, prvně zkontroluji, že střední školu už mám hotovou (měl jsem to tam rád, ale přece jen bych se nerad v životě vracel o 20 let zpět) a pak se začnu nad tím obrazem zamýšlet.
Přišlo mě to tak symbolické do cesty osobního rozvoje, různých technik a vše možných i nemožných cest a cestiček.
Občas totiž raději vybíráme kanál před zářivou oblohou. No je to tam zajímavé ne? Člověk se přece musí setkat s vlastní temnotou. Navíc naposled jsme tam něco zapomněli. A vůbec, máme přece čelovku, tak proč bychom se tam nepodívali?!
Vzpomínám si více let zpět, jak jsem bojoval s jedním konkrétním nízkým sklonem (ne že by teď žádné nebyly, ale tento už je starší… 🙂 )
A vícekrát jsem si řekl, ale tak už jsem docela nad věcí, jen do toho nakouknu. Musím se přece podívat, co to se mnou dělá, čím a jak mě vlastně tyto nálady ovlivňují. Určitě je pak lépe rozpoznám a zbavím se jich.
Hups tam! A už to jelo. Staré záchvěvy a formy se na mě nabalily, stáhli mě, a já už byl zase v tom starém…
Po čase jsem se „probral“ a viděl, že čelovka ani vědění mě pod kanálem nestačilo k tomu abych tam zas chvíli nebloudil. A už vůbec ne k tomu, abych nesmrděl. Chcete-li namítnout, že vy máte mapu kanálů…
Trvalo to ještě nějaký čas, ale až usilováním o ctnosti, snad můžeme říci o čistotu v této oblasti, jsem se toho nízkého v sobě zbavil. Nebo to spíše překonal. Symbolicky jsem se snažil kráčet tím slunným dnem a v něm se vyvíjet, nesestupovat dolů.
Ale co staré traumata, bolesti, stíny, které potřebujeme projít?
Nedělejme z dnešního snu další dogma. Možná, možná se může stát, že jsem v kanále ztratil něco důležitého a musím pro to sestoupit, znovu to najít a očistit. Tedy pracovat s vlastní temnotou, setkat se se svým stínem nebo jak už se to dnes nazývá. Tímto tedy neříkám, že je to vždy špatně.
Ale co je moc je příliš. Cesta ke Světlu nemůže být vystavěna převážně skrze temnotu. Hloubání osobně nazývám hloubení hlubokých jam. Už jste někoho viděli přiblížit se Slunci, tím že vyhloubí ještě větší jámu? On je stále hlouběji, jeho obzor je stále užší a on má stále kam dál kopat…
Toto zamyšlení také nemá být o růžových brýlích. Nemá to být o potlačení vlastních neduhů, strachů, pudů apod. To už možná raději s čelovkou do kanálu. Nemám rád takový ten umělý a přehnaný rádoby optimismus. Když to za nic nestojí, tak si já osobně určitě neopakuji jsem šťastný jsem šťastný, žiju v lásce a hojnosti – i když vím, že tohle je opravdu špatný den. Ale to je ono. Je to pouze špatný den, ne život. Uvědomuji si to těžké, co mě potkalo a také vlastní chyby – hledám ale cestu jak dál, jak se přiblížit Světlu.
V období mého terapeutického výcviku jsme takové hluboké jámy hloubili téměř co víkend. Bylo pro mě nesmírným oblažením se pak setkat s terapeuty pracujících skrze pozitivní psychoterapii. I u těžkých případů nechtěli na začátku slyšet nic z toho, co klienta trápí. Prvně chtěli poznat a posílit to, co bylo dobré, co fungovalo. A až se nabrala síla, tak pak společně posvítili do toho kanálu, který bylo potřeba vyčistit. Dlouho se u něj však nezdržovali…
Připomíná mě to Ježíšovo moudro: Již se správně umíte učit z vlastních chyb, teď se naučte učit i z vlastních vítězství.
Pokud zrovna sklízím v životě dobré plody, nemám usnout na vavřínech, ale mám se podívat, co dobrého jsem zaséval a ještě více se snažit o podobně dobrou setbu.
